PRG-AMS-DTW-STL

Tak konečně jsem si našel čas na psaní, čas tu utíká hodně rychle, když je pořád co dělat. Začnu od
začátku a to asi odletem. Když jsem přijížděl na letiště, asi jsem si moc neuvědomoval, že za 2 hodiny
budu sedět sám v letadle a začne můj velký trip do USA. Po dlouhé frontě na odbavení, protože ČSA
odbavovala 5 letů jen na 7 přepážkách, jsem se rozloučil s rodinou a hurá na letadlo do AMS. Let
do AMS byl v pohodě, dostali jsme sušenky a pití. Seděl jsem vedle korejského páru, který celou
dobu letu spal. Až chvíli před přistáním i jsem si trošku začali povídat. Když jsem vystoupil z letadla,
musel jsem najít přepážku KLM, kde mi vytisknou letenku na další dva lety. Takže jsem z prstů A, kde
jsem vystoupil z letadla, sprintoval do prstů E. Nevím proč jsem sprintoval, prostě jsem se bál, že to
nestihnu. Na cestě do prstů E mě čekala pasová kontrola, kde byla obrovská fronta. Nějaká slečna :D
tam radila, ať jdu na self controlu, takže já šel, vše jsem udělal, ale nepustilo mě to, pak mi otevřela
dveře další slečna a vynadala, že mi není 18 a že nemůžu chodit na self controlu :D ale pustila mě,
takže jsem ušetřil 20 až 30 minut, čili se to určitě vyplatilo. Potom jsem si nechal vytisknout letenku,
a šel na gate, kde mě překvapil boarding time a to 1:40 minut před letem, takže jsem opět zase začal
sprintovat :D. Po té co jsem doběhl ke gatu, mě čekal nejdřív pohovor co budu dělat v usa, pak slavný
scanner, kde musíte zvednout ruce a vyfotí vás to nebo něco takového. Po tomto už probíhal nástup
do letadla, kde jsem seděl v zadní části letadla (40A). Seděl vedle mě v poho chlap z Nebrasky, který
byl v Evropě foukat skleničky! :D Let byl celkem v pohodový a i docela rychle utíkal. Jídlo: na začátku
oříšky a preclíky, pak hlavní jídlo pasta nebo kůře, pak sendvič a zmrzka, a jezdili snad 10x s pitím,
takže celkem v pohodě. Po přistání v Detroitu, mě čekala imigrační kontrola, ze které jsem byl hodně
nervózní a nakonec se mě pán z imigrační kontroly jenom zeptal na dvě otázky! HAHA :DDD. Pak
jsem si vyzvedl zavazadlo, které jsem přesunul na další pás a šel jsem na let do St. Louis. Let trval
jen 1:30 min. Nikdy jsem se tak často v letadle nezvedal, jako na tomto letu, protože pán který seděl
vedle mě měl v předu letadla děti :D. I když jsem mu nabízel, že si s ním vyměním místo a sednu si
místo něj k oknu tak reagoval tak, že, to néé, to není možný. Po přistání v St. Louis mě čekal už Bob,
který si mě vyfotil :D - moje první foto v US. Pak mě už čekala jen cesta domů. Pokračovaní příště
brzy ! :D možná dneska večer, když budu mít čas :)


a omlouvám se za chyby! určitě jich tam je požehnaně, ale není čas na opravovaní .D